Na palubě experimentální družice BRNOsat, která se v těchto dnech začala stavět, bude ultrafialový dalekohled, materiálové experimenty, ale také nejrůznější „kratochvíle“. Do vesmíru se satelit vydá ve druhé polovině roku 2026 a bude plná echt brněnských překvapení.
„BRNOsat a všechny související aktivity jsou součástí projektu Česká cesta do vesmíru, který se snaží přivést mladou generaci k zájmu o vědu a techniku, nabídnout vysokoškolským studentům možnost získat výjimečné pracovní zkušenosti a upozornit na to, že Brno představuje jedno z center českého kosmického průmyslu. Ostatně na umu vědců a techniků, samozřejmě i těch českých, je postavený náš každodenní život,“ komentuje Martin Kupka, ministr dopravy.
Skutečně, teď už jde do „tuhého“. Nápad, který se zrodil v květnu loňského roku nabývá reálné podoby, experimentální umělá družice BRNOsat získává první obrysy: rozkreslují se plány pro její konstrukci, diskutuje se o výkonnosti palubního počítače, kapacitě slunečních panelů a na ně navázaných baterií, řeší se spojení se Zemí, a především na palubě nacházejí své místo první experimenty. Na co zajímavého se můžeme těšit?
„Třeba na ultrafialový dalekohled s inovativní UV kamerou LUVCam-2,“ popisuje vklad pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity astrofyzik Norbert Werner. „LUVCam-2 bude zaznamenávat širokoúhlé snímky oblohy a pozorovat výjimečně jasné, velmi hmotné a krátce existující hvězdy. Vlastně půjde o první vesmírný dalekohled, který dokáže takové stálice nejen sledovat v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra, ale také zkoumat jejich vývoj.“
S BRNOsatem se na oběžnou dráhu podívají rovněž experimenty z Vysokého učení technického v Brně. První se zaměří na výzkum maziv a labyrintových těsnění, které minimalizují jejich odpařování v kosmickém prostředí. Dále bude na palubě prototyp miniaturního tepelného „chytrého“ spínače, který bude možné v budoucnosti využít pro automatické chlazení různých zařízení na oběžné dráze.
„Zažíváme vesmírné dobrodružství, o kterém jsme kdysi jen snili. Není tomu tak dávno, kdy jen pomyšlení na možnost vyslat na oběžnou dráhu vlastní satelit byl sen z říše science fiction. Až neuvěřitelně proto zní, že dnes reálně na naší univerzitě sami navrhujeme vlastní satelity, sami je vyrábíme a po jejich vynesení na orbitu s nimi komunikujeme, stahujeme a posíláme na ně data a jejich let si sami řídíme z pozemní řídící stanice, kterou máme přímo na VUT. Jsem nesmírně hrdý na zapojení našich studentů na vesmírném programu, který máme na VUT a kteří dosahují úspěchy na mezinárodní úrovni. Věřím, že účast našich studentů, zejména týmu YSpace, na vesmírném programu jako je i BRNOsat je skvělá motivace ke studiu techniky, jak pro naše studenty, tak pro uchazeče o studium technických a přírodovědných oborů ze středních i základních škol,“ uvedl rektor VUT, Ladislav Janíček.
„Jsem rád, že v rámci projektu BRNOsatu jsou zapojeni nejenom učitelé, ale i studenti z PřF MU, protože právě ve studentech vidím budoucnost pro tento obor, a to nejen v Brně. Doufám, že se podaří díky tomuto projetu přilákat i další odborníky do Brna, ale především nové studenty pro tuto velmi důležitou oblast fyziky. Vědecké zaměření tohoto projektu je opravdu na špičkové světové úrovni a jsem přesvědčen, že díky tomu se stane Brno lídrem v oblasti výzkumu vesmíru v UV oblasti,“ přidává Tomáš Kašparovský, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
„Jen tak mezi námi. Studentské experimenty z Masaryčky a VUTéčka nebudou osamoceny,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Ty další souvisí třeba s naším kontaktním centrem pro mimozemské civilizace, jiné s městem Brnem. Také jsem se domluvili na spolupráci s týmem LASAR, který se stejně jako Hvězdárna a planetárium Brno snaží motivovat mladé lidi k zájmu o vědu a techniku. Což je ostatně prvořadý úkol BRNOsatu.“ |
